Biblický text: 1Kor 2:9-11

Podstata evangelia je totožná s podstatou samotného Boha od věků až na věky. Je to Jeho odvěká touha spojit svůj věčný život s námi. Ta touha je vyjádřena stvořením světa a darováním světu sebe sama v Jeho jediném Synu. Kdo skrze víru v Krista dá sám sebe tomuto Bohu, stane se součástí Jeho života, žije mocí Ducha svatého v Bohu a Bůh v něm.

Evangelium nevzniklo až jako náhradní plán záchrany, když Adam s Evou selhali, ale je vyjádřením Boží odvěké lásky ke světu. Odpuštění hříchu a osvobození z jeho moci je nedílnou součástí toho, co Bůh v evangeliu zvěstuje, stejně jako řešení okolností našeho života. Ale ne jako cíl, ale jako součást cíle, kterým je věčné spojení Boha a člověka v Kristu - Bůh v nás a my v Bohu.

Z hlediska řešení našich těžkostí (údolí stínů smrti) evangelium ani nenahrazuje těžkosti (abychom byli např. imunní vůči nemocem), ani nás pouze nezve do věčného života až po smrti. Evangelium znamená vstup Boha v Kristu mocí Ducha do našich okolností a Jeho bytí s námi právě v těch okolnostech. Ty může Bůh změnit, ale může si jich také využít proto, abychom Ho skutečně poznali a mohli prožívat, že i v tom údolí stínů smrti se nemusíme bát, protože Bůh je s námi.